Kdysy byl v hudbě možná nedostatek sexu, ale pak přišel Gerard Way a vzal věci do vlastních rukou....

I Told You So 4

1. května 2008 v 23:00 | Pansy |  I Told You So
Čtvrťáckej dílek ;)
Doběhl mě a zavřel ty skleněny dveře."Kam chceš jít?! Koukni se na sebe jak vypadáš. Máš štěstí že je noc a venku skoro nikdo není." " Ale tobě do toho nic není. Nenávidíš mě, zabil sem ti přece 'holku'. Nebo si to už nepamatuješ?!" "Jo pamatuju se, ale já nejsem jako ty. Mě zajimá co bude dál. A když teď vylezeš na ulici tak tě seberou než si uvědomiš co se děje jestli potkaš v tomhle vohozu policajta."

O co mu de?! "Víš co? Už mě pěkně sereš takže koukej uhnout. A navíc když mě seberou tak mužeš bejt ještě rád" Mlčí…dívá se někam daleko za mě. Tak uhne nebo ne? Má štěstí že mam zlomenou ruku. "Víš, bude to znít fakt uhozeně ,ale ja ti nic blbého nepřeju. Chápu že si to měl hodně blbý……jako malej. Víš já nechci ,aby tě chytili." Ty vole. Mu hrablo asi ma posttraumatickej šok nebo co. Nejspíš nevi co říká. "To je sice moc milí ale teď už konečně uhni protože já odcházím. Netváří se že by se chystal uhnout. Snad nemyslí vážně to co řekl?! "SAKRA UHNĚŠ?!" už sem se vážně nasral. Uplně se lekl jak sem zařval. Vrhnul sem po něm naštvaném a výhružnej pohled. "Uhnu když i řekneš kam hodláš jít." Měl sem ho zabít! Už sem mohl bejt dávno venku. Tak jo uklidním se. "Nevím kam pudu. Spokojenej? Tak už uhni" " To není dobrej nápad. Já vím totiž kam bys mohl jít….." kouká se do země. "No dobře poslouchám…….kam můžu jít?" pořád se dívá do tý země a přemýšlí. A já už začínám tušit co asi myslí….."No…….víš…..mohl by ses zatím schovat u mě doma." To mi vyrazilo dech,ale tušil sem to spravně. Ale stejně mě to překvapilo. Doufam že si toho nevšiml. "Vtip, že jo?" nevěděl sem co říct. Po tom co sem mu udělal je to hrozně zvláštní. Já být jím tak se se mnou vůbec nebavím a už volám poldy. Ale on se netvaří že by si dělal srandu. "Ne to není vtip. Myslím to vážně. Vím že je to fakt ujetý…." No ujetý to teda rozhodně je, ale mě se to celkem hodí tak proč ne. Ale nesmim zapomínat na to že je to buzík. No ale hnusnej není. Vlastně je hezkej a má pěkný kérky……kurva ne je hnusnej mě se přece kluci nelíběj. "No tak jo. Ale já potřebuju vypadnout hned nemůžu tu čekat ani o chvíli díl." Co to dělám?? Asi mi hrabe. Ne tobě hráblo už dávno Gerarde. Už se nedívá do země dívá se na mě a rozzářily se mu oči. Na něm by poznal i slepej že je teplej. "Fajn tak deme když nemáš čas ,aby si ti zůstával díl." No jasny a teď už mu je uprdele že mam na sobě hadry nemocniční. Ale to je fuk. Rychle pryč. A to co nejrychlejš. "Tak dem ,ale fofrem." Řekl sem a dal sem mu najevo ,aby uhnul nebo šel. Otevřel dveře a šel předemnou. Vyšli jsme ven. Teď teprv sem si pořadně uvědomil co to dělám. Ale pořád nechápu co dělá on? Málem sem ho zabil a on mě ještě u sebe schová. Nebo to nechci pochopit? Šli sme uličkama a nikoho sme nepotkaly za celou dobu. Asi za půl hodiny sme došli k celkem obyčejnymu domku. Vytáhl z kapsy klíče a otevřel. Vylezly sme pochodech nahoru a pak jinym klíčem otevřel dveře od bytu.
Má to tady docela pěkný, ale je poznat že většinu času trávil na intrnátu. Je to tady hodně útulný. Jenom dvě mistnosti a kuchyň. Zase se ozívá moje svědomí. Hroznej pocit viny. Za to všechno. A nemůžu se bránit otázce.......... "Proč mi pomáhaš??" nedokázal sem se nezeptat. "Myslim si že si jinej než jak se jevíš na venek. Já chápu proč si zabil svýho tátu. Sice nechápu proč i ty ostatní. Ale citím že nejsi tak špatnej. To bych tady teď nestál, ne?" jedinej člověk co mi kdy pomohl. Jedině on a moje máma jinak na mě všichni sraly. VŠICHNI.
"Jak se vlastně jmenuješ?? Já sem si vastně až teď uvědomil že to vlastně nevím." mám mu to říct??no proč ne? "eee já sem Gerard. Chceš vědět i přijmení?" "Ne to je dobrý mě stači jenom to jmeno. Mimochodem nechceš pojčit nějaký oblečiní??" "Jo to by se hodilo." ach jo je mi to všechno vážně strašně blbý. Je fakt milej. Zkusim se chovat milejš než do ted´ . Někam odešel, ale za chvíli se vrátil. Podal mi kalhoty a ňáký triko. "Můžeš si vybrat. Buď můžeš spát na gauči nebo v pokoji. Tak si vyber." "Na gauči" řekl jsem bez většího přemýšlení. "Okay. obývak je tam. Dobrou. Teda pokud budeš spát." oznámil mi a šel si lehnout do pokoje. Vyspat se?Proč ne? už sem pořádně nespal docela dlouho. Šel jsem do obyváku. Má to tady opravdu moc hezký. Chce se mi vastně spát? Už mám v sobě pořádnej bordel musim si v sobe ulidit.Jen tak ležim na gauči a koukam se do stropu. Nemůžu usnout. hlavou mi projíždí hromada myšlenek. Nejčastější se pohybovali okolo Franka, ale ty rychle zapudim hned jak se objeví myslim na něj víc a víc. Nechci ale myšlenky si dělaj co chtěj. Už takhle ležim dost dlouho. Jenom já a moje myšlenky. Celkem bych si došel na zachod. Kde asi je? No tak si ho najdu nebo se asi pochčiju. Zvedl sem se. Zase mě zabolela celá moje existence (žebra a ruka). Ale nevnímám to už sem si za tu chvíli zvykl. Vyšel sem z obýváku. Naproti mně vylezl z pokoje Frank. "ee čau" "nazdar eeee……kde maš tady záchod??" no aspoň ho nemusim hledat "Jo hned tady tyhle dveře taky sem se tak chytal ale di první." "jo dikem" hajzlíku, Hanzlíku kdopak ti dal splachovátko…..já se už asi vážně podělám. Pááááááániiii to je úleva. Tak a ted´ka zpátky. Snad usnu aspon na chvilku. Otevřel jsem dveře od záchoda. Čekal kousek opodál. Nechal sem otevřený dveře a řek sem mu dorou. Došel jsem ke gauči a zase sem si lehnul a zase se díval do stropu. Slyším kroky. Je to Frank a de sem. Co zase chce? "e ahoj. Tak mě napadlo…………………..že já toho ted´ celkově o tobě vim víc než ty o mě. Tak jestli chceš tak se mě můžeš na něco zeptat. Jestli teda chceš." Normálně bych ho stim poslal do prdele, ale ted´? No tak já se ho na něco zeptám. "No….měl už si kluka?" tak to sem zvědavej co mi na tohle řekne. "No…….po pravdě…….ne neměl." Těd´sem ho dostal. Musí bejt uplně rudej na to bych vsadil všechno. "Tak já už du spát…" Otočil se. "tak dobrou" na co ještě čeká? Já neřeknu dobrou prostě ne. Nechce se mi. "tak dobrou". Řek sem to? Jak to? Usmál se a odešel. Tedˇ už aspon můžu spát. Pokud se mi to teda povede. Zavřel sem oči. Snažim se usnout….
Ty vole! Sem se lek. Jenom sem se probudil a otevřel oči, uviděl jsem Franka jak sedí a dívá se na mně. Když si všiml že sem se probudil dělal že se dívá jinam. "Dobrý rano" řekl a vrátil se pohledem ke mně. Nechce se mi odpovídat. Fakt ne ,ale je mi jasný že to řeknu. "Dobrý." " jak ses vyspal?" to sou otázky. "Dobře" "Chceš snídani nebo tak něco?" ach jo. "Ne díky" snad už budu mít pokoj. Zvedl se a někam odešel.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Charlotte71 Charlotte71 | Web | 2. května 2008 v 15:59 | Reagovat

lepsie a lepsie....dievca co to pise ma talent....XD

2 Pansy Pansy | Web | 2. května 2008 v 19:29 | Reagovat

děkujiiiiiiiiiii moc moc :D

3 Laura Laura | 9. května 2008 v 18:36 | Reagovat

Paráda Pansy. :)

Ty jo, řeknu ti... četla jsem slovensky Frerarda od Charlotte71 a když sem začínala číst I told You so, tak sem nejdřív nerozuměla ani slovo. XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama